Poslední přamýšlení
Ležím, ležím ve trávě a přemýšlím. Přemýšlím tak jak to dělají všichni lidé na tomto světě. Já, ale přemýšlím o životě a smrti. O smrti která by pro mě byla vysvobozením. Nemám užproč žít a hlavně namám pro koho žít. Všechny je zabil a já se na to musela ještě dívat. Nakonec jsem utekla a ted mě honí jako psa, prašivého psa jak mě nazval. Vstanu, jdu to skončit už nemám sílu žít dál. Pomalu jdu a vychutnávám si poslední okamžiky mého života. Po chvíli dojdu k mostu. Překročím zábradlí a naposledy se rozhlédnu po světě.
Připravuji se skočit, slyším výkřiky lidí. Ještě na chvíli zavzpomínám na štastné a veselé okamžiky mého života, ale táke na strasti a smutky. Jeden muž ke mne de chce mi to pokazit, ale já se nenechám, už skáču. Padám a pomalu se propadávám do černočerné tmy.
P.S. Obrázek není moc dobré kvality, ale jiný jsem nenašla :-)
Mara